POLSKO 2020

POLSKO 2020

1. Den: WROCLAW

Tentokrát u mě před odjezdem nenastaly žádné stresy, úrazy ani komplikace. Kupodivu. Ráno jsem naházela do mazlika kufr a noťas, a vyrazila do Karlína pro Rákosníkovou. Docela mě vyděsilo, když z baráku vylítla na ulici jen v triku, v kalhotkách a mokrých crocsech s očima navrch hlavy a tajuplně gestikulovala .. pak z ní vypadlo, že jí v noci onemocněl pes a jela s ním sockou na veterinu (auto půjčila kamarádům), ráno jim někde v činžáku, který patří jejich rodině, praskla hadice s vodou a hektolitry vody se valily skoro až po Křižíkovce. Takže Rákosníková vypla hlavní přívod vody, hodila mi kufr do auta, koupila si kelímek s chai latté a zavelela „jeď!“ … a pak už jen až do Liberce koordinovala záchranářský tým, řešila zdravotní stav psa a přijímala hovory rozhořčených nájemníků, kteří postupně zjišťovali, že si asi dneska holt nevyčistí zuby.

Ještě než jsme vyrazily z Karlína, tak jsme se domluvily, že si teda do těch polských Krkonoš k sandálům přibalí i trekovky, aby to nedopadlo jak na Velkým Kavkazu, kde jsme výšlap v drsné bouřce ke klášteru Stěpan Tsminda absolvovaly já v plátěných teniskách a ona v sandálech.

Pak se jí ptám: „kolik máš s sebou Euro?“, a ona suše „dvě“ .. tak jsem zalapala po dechu a lehce mi zatrnulo…Důležitý ale je, že má v kabelce kreditku a plácačku Walkera a s tím si prej vystačí …

Tak teda jo, jsme ve Wroclavi, hotel ujde, sluníčko svítí, město je pěkný a my už jsme uchozený a jdeme si dát na pokoji drink a pustit si tematický film „365 dní“ .. což je polská verze filmu „50 odstínů bůhvíčeho“ a scénář je strašná slátanina, ale nic hodnotnějšího dnes asi nezvládnem.

2. Den: WROCLAW – JELENIA GORA 

Znovu jsme procouraly centrum a nakoupily spoustu suvenýrů. Wroclaw je nádherný město s kouzelným historickým centrem, udržovanými pobřežními promenádami a parky, a spoustou kostelů (jak jinak). Nejkrásnější části jsou Staroměstské náměstí s historickou radnicí a ostrov Tumski se čtyřmi kostely, z nichž nejpůsobivější je chrám sv. Jana Křtitele. Poté, co jsme absolvovaly naše obvyklé ABC tours (Another Bloody Church, Another Bloody Castle), jsme odjely do hor a ubytovaly se v hotelu Green Mountain. Zde jsme se okamžitě odebraly do sauny, jejíž návštěva se stala hlubokým zážitkem. V sauně jsme totiž způsobily naprostou rebélii dodržováním jejich vlastních pravidel… tedy tím, že jsme se saunovaly nahé. Zjistily jsme, že zaprdění katoličtí Poláci se saunují v upocených plavkách, přestože všude visí obrázky přeškrtnutých plavek… takže nejlepší způsob jak mít v Polsku saunu jen pro sebe, je svlíknout se v ní do naha. Jakmile to uděláte, tak půlka lidí vyděšeně vysmahne, manželky odtáhnou syny a manžely do bezpečí, druhá půlka lidí předstírá, že tam nejste a tupě zírá do rozpálené dřevěné stěny. Asi 10% se pak na vás přijde strašně nenápadně podívat. Mám opět pocit, že si nás zde budou pamatovat ještě dlouho …

Tak dobrou ..

3. Den: JELENIA GORA 

Rákosníková večer pustila nahlas z mobilu Toulky českou minulostí, a jako obvykle okamžitě vytuhla, a to ještě předtím než čeští velmožové vyvraždili Slavníkovce, takže jsem ten hororovej příběh musela poslouchat sama.

Vzbudily jsme se obě až v 10, takže jsme málem nestihly snídani.

Pak jsme vyrazily ke kostelíku Wang, který je ve vzdálenosti 5 km od našeho hotelu. Kostelík byl postaven v Norsku u jezera Wang ve 12. století, odkud byl někdy v 19. století převezen a instalován zde v Karpaczi. Je tedy unikátní svou vikingskou výzdobou, runovými nápisy, řezbami vikingských motivů a střechou ve stylu vikingských lodí. Od kostelíka jsou také nádherné výhledy do Jelenohorského údolí. Moc se nám to líbilo a po nákupu suvenýrů jsme se vydaly na dalších 5 km zpět.

Na hotelu jsme opět zapluly do sauny a měly jsme ji téměř celou pro sebe. Zjistily jsme už včera další zajímavou věc ohledně saunování v Polsku – ochlazovací bazének zde má asi 28 stupňů, takže se v něm jako fakt neochladíte.

Dnešní večer zakočíme červeným vínem a filmem Mongol (tak trošku nápověda, kam asi bude další expedice???) a vy se mějte krásně

4. Den: JELENIA GORA – PRAHA 

Dnes končíme a odjíždíme zpět do Prahy. Cestou se ještě stavíme na zřícenině hradu Chojnik cca 15 km od Karpacze. Výšlap k hradu je cca 30 min do prudkého kopce. Kousek pod hradem je view point, odkud je nejen pěkný výhled do údolí, ale taky zde sídlí všichni komáři z Dolnoslezského vojvodství. A jak už asi všichni víte, tak já jim strašně chutnám. Takže než jsme si s Rákosníkovou udělaly selfíčko, tak jsem měla jen na nohách asi 18 komárů, dalších 5 za krkem, jednoho na tváři a 2 v dekoltu. Repelent zůstal nepoužit na dně kufru, jak jinak. ..

Hrad sám o sobě je opravdu jen zřícenina bez průvodcovaných prohlídek, ale lze vylézt až na věž a výhledy odtud jsou opravu dechberoucí..

Pak jsme si chtěly dát oběd někde dole ve vesnici, ale Polaci mají v pondělí zavřeno. Takže jsou prázdniny, vrcholná sezona, parkoviště natřískaný autama, venku skoro 30 ve stínu, mraky rodinek s hladovýma a žíznivýma dětma … a všechny restaurace zamachlovaný… v dobách krutýho kapitalismu to jako fakt nepochopíš…

Takže oběd jsme daly o 20 km dál – v Harrachově. Smažáka a palačinky v hospodě hotelu Karolína, kde se rázem octnete v 70.letech minulého století.. otřesná ušmudlaná smradlavá komunistická restaurace, záchody ještě horší, no ještěže byla otevřená zahrádka, jinak bychom radši hladověly až do Prahy.

Tak a to je konec..