HELSINKI & TALLIN 2020

HELSINKI & TALLIN 2020

1.den: FINSKO – Hämeenlinna

Letíme na tradiční cestu k MDŽ, kterou Rákosniková tentokrát nazvala „Z Helsinek až do Kundy“ .. jako Kunda je město v Estonsku, ale nevím, jestli tam nakonec dorazíme, ptž máme málo času a ta Kunda je fakt prdel světa.
Takže jsme bez problémů dorazily do Helsinek. Že jsme ve Finsku mi došlo v okamžiku, kdy jsem v triku zpocená a rozehřátá vylezla z letadla a zjistila, že tam není připojenej tunel/rukáv, ale rovnou letištní plocha a dole pod schodama přistavenej autobus. Déšť, kosa jak z nosa a mha přede mnou, mha za mnou. Ten autobus navíc řídil týpek, co vypadal jako Saku Koivu před 15 lety, což mi nepatrně zlepšilo náladu. Pak jsem potkala dalšího, kterej zase vypadal jako Timo Tolkki včetně toho obrovskýho pupku .. no nic..
našly jsme bus a odjely do města Hämeenlinna, najedly jsme se v obchoďáku a chtěly odjet do hotelu Scandic Aulanko asi 5 km za městem. Po půlhodině shánění a hledání jsme našly taxi (obchoďák liduprázdnej, Uber nefunguje, bus nám ujel a další měl jet za hodinu). Jsme v hotelu na kraji NP Aulanko, hotel je sterilní skandinávská nuda, ale je v něm akvapark a sauna. Takže jsme tam rychle vlítly a teď ležíme na pokoji a popíjíme panáky, co jsme si ještě rychle před odletem koupily v bezcelce v Praze. Jediná komplikace nastala, když se Rákosníkové rozbil zámek u kufru a ona ho nemohla otevřít a hrozilo, že zůstane 4 dny v jedněch spoďárech. Nakonec to vypáčila kávovou lžičkou.. prostě holka do nepohody 😉. Mě se podařilo otevřít naštěrchanou perlivou vodu nad svým notebookem a ohodit kromě něj ještě pokoj od podlahy pod strop 😪
Zítra nás čeká NP Aulanko a hrad Häme. Dobrou noc.

2. Den: FINSKO – Aulanko, po stopách medvědů a hrad Häme

Včera jsme si daly každá 2 panáky, zatáhly „black-out závěsy“ a probudily se jako správné unavené matky až v 9.20, takže jsme sotva stihly snídani a náš plán udělat v parku Aulanko nejdelší, asi 8 km okruh, vzal zasvé. Tak jsme prostě vyrazily a couraly parkem dokud jsme měly čas. Narazily jsme mimojiné na cedule s medvědama, tak Rákosníková dostala obavy ze střetu s divokou šelmou a chtěla se raději držet hlavní stezky. Pak jsme zjistily, že cedule upozorňují pouze na sochu medvědice v životní velikosti a že jediná šelma široko daleko je pudl, kterýho venčila paní v elasťákách a běžeckých teniskách.

Pak jsme si vzaly taxika a jely obhlídnout hrad Häme, kde jsme měly na 14.00 objednanou průvodkyni. Hrad je velmi působivý a stojí na břehu jezera, což s pošmournou oblohou a zamrzlou hladinou jezera vytvářelo dramatický dojem. Po prohlídce jsme zapluly do Thajské restaurace na Pad Thai a pak jsme se nechaly kurdským taxikářem odvézt zpět do hotelu na večerní sauničku.

Poznatek dne: nikdy nezkoušej ve finské sauně s Finkama, ktera dýl vydrží. Na to prostě nemáš!

3. Den: HÄMEENLINNA – HELSINKI

Dnes jsme vyrazily z Hämeenlinny do Helsinek. V autobuse jsme narazily na nějakého hudebníka, který nás natolik zaujal, že Rákosníková s ním/ bez něj natočila 2 videa. Komentář netřeba, zavěsím samostatně….🤫
Po příjezdu do Helsinek jsme se vydaly trajektem na prohlídku ostrovní pevnosti Suomenlinna, což je rozlehlý ostrov s pevností, restauracemi, muzei a plážemi. V létě je to tady asi super, ale teď v zimě je tady kosa jak v Ruským filmu, fouká ledovej vichr a když jsme si na konci ostrova na vyhlídce dělaly selfíčko, tak jsem málem měla na ruce omrzliny. Rákosníkova z toho dostala chmuru a tak jsme zamířily zpět na pevninu na večeři. Sedly jsme do restaurace „U Siciliána“, kde Rákosníková objevila a zároveň posnídala sicilské víno „4 elementů“, což ji jako čarodejnici hrozně zaujalo. Toto víno mělo tu výhodu, že spolehlivě rozehnalo jak chmuru Rákosníkové, tak tu moji, přestože jsem žádnou neměla. Rákosníková pak měla na ulici cestou do hotelu občas problém mě najít, takže to víno 4 elementů u mě asi i aktivovalo schopnost pohybovat se časoprostorem ….🙏

Poznatek dne: Nejsou tady žádní (ale jako fakt žádní) hezcí chlapi!

4.Den: HELSINKI – TALLIN

Večer před spaním jsme si pustily tematický film „Zkrocení zlého muže“, který Rákosníková ještě neviděla.

Ráno po výborné snídani v úžasným hotýlku asi 100 metrů od náměstí Esplanade jsme vyrazily na prohlídku nábřeží a Uspenské katedrály. Musím říct, že Helsinki jsou nečekaně krásný město. Ne příliš historický, ale secesní domy a bulváry s obchody a kavárničkami a k tomu ty zátoky a pobřežní promenády, trajekty a slanej ledovej vzduch .. no má to něco do sebe. Vypadá to, že se zařadí na seznam mých oblíbených měst.

Cestou z katedrály jsme ještě vyplenily stánky se suvenýry (jak jinak). Pán, co prodával stříbrné šperky, říkal „dnes je krásnej den. 3 měsíce je zima a zataženo a dneska zrovna svítí sluníčko“. Tak jsme mu vysvětlily, že to sluníčko jsme si přivezly my, ptž Rákosníková je stará čarodejnice .. no byl rád a říkal, že máme zase přijet 🤣.

Pak rychle na taxika do přístavu a trajektem do Tallinu.
Tady jsme si vzaly taxika, kterej nás ale bohužel natáhl, byl o 50% dražší než taxik ve Finsku a do hotelu nás schválně vezl delší cestou, tak jsme mu řekly, že nemáme hotovost a budeme platit kartou. Takže to bude muset zdanit… no asi to pochopil a odjížděl jak spráskanej pes.
Ale je MDŽ a my si tím nenecháme zkazit náladu. Ubytováváme se v historickém hotýlku a frčíme na prochajdu do centra. Tallin je krásnej. Ale to jsem tušila, proto jsem sem chtěla jet. Historický centrum má velkou atmosféru a procházíme ho v podvečer, turistů je minimum a všechno svítí. Zapadáme do indické restaurace, dáváme si výbornou večeři a pak jdeme na hotel – ráno nás čeká prohlídka města. Dobrou!

5.Den: TALLIN a domů

Zapomněla jsem sem uvést, že když jsme včera dorazily do Tallinu, tak nám v přístavu měřili teplotu. Koronavirus má zřejmě větší vliv na cestování, než jsme si myslely. Nám to vlastně v Tallinu vůbec nevadilo, protože nejenomže bylo sluníčko a teplota příjemná na courání po městě, ale hlavně to město bylo téměř liduprázdný! Mám tak poměrně dost fotek, na kterých nejsou skoro žádní turisté, coz je pecka a užily jsme si to obě opravdu vrchovatě.

Tallin je jedno z nejhezčích měst v Evropě. Přejedete po moři ze secesních Helsinek a octnete se ve středověké pohádce. Sem tam si přijdete jako na Kampě a sem tam zase jako někde v Amstru nebo Gdaňsku. Není divu – Tallin byl asi 400 let součástí Hanzy, takže částečně nabízí podobnou architekturu jako např. Rotterdam. Centrum města, uzavřené prstencem hradeb, může zfleku sloužit jako kulisy pro historický film.

Taky tady mají opravdu zajímavy suvenýry (nepočítám matrjošky a nástěnný talíře s nápisem Tallin) – spousta místních umělců prodáva kožené, vlněné, dřevěné a kovové výrobky. Třeba nádherné šperky ze stříbra, které jsou kopie archeologických nálezů, takže všechno od Ódinova kříže az po figurky zvířat. Samozřejmostí jsou záplavy jantaru.

Poté, co jsme s Rákosníkovou vyplenily kreditky a peněženky, a ona konečně prohlásila, že je v tomto smyslu již dostatečně saturována, jsme daly oběd, pak výšlap do části Toompea, sprintík do hotelu a taxik na letiště.

A pak LOTem přes Varšavu do Prahy. Sranda je, že z Tallinu do Varšavy letělo asi 50 lidí a z Varšavy do Prahy s bídou 20. Prostě všeobecná panika.

Tak nashle a zase za rok při dalším MDŽ.